Zdroje financování škol lze rozdělit do dvou kategorií:
Tyto prostředky jsou zjednodušeně řečeno určeny na platy, učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů a úhradu nemocenské.
Platy pedagogických pracovníků jsou hrazeny prostřednictvím tzv. PHmax, včetně všech dalších nárokových i nenárokových složek. PHmax představuje maximální týdenní počet hodin vyučování v rozsahu podle rámcového vzdělávacího programu, který je financován ze státního rozpočtu. MŠMT vydalo pro stanovení PHmax metodiku. K tomu náleží také prostředky na ředitelství, které se určují počtem tříd, budov a zástupců. Nepedagogičtí pracovníci a provoz školní jídelny jsou hrazeny normativem.
Zvláštní kapitolou jsou ostatní neinvestiční výdaje známé pod zkratkou ONIV. Z nich jsou hrazeny výdaje na učební pomůcky, školní potřeby, učebnice, profesní rozvoj učitelů a aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávání nebo náhrada za dočasnou pracovní neschopnost. Jsou také dány normativně. Zřizovatel by se proto měl zajímat o to, jak ředitel přidělené ONIV využívá a zda nepotřebuje pro další rozvoj školy tuto část rozpočtu posílit. Může se jednat například o investice do moderních technologií, vnitřní i vnější posílení konektivity, soustavnější vzdělávání učitelů nebo investice do oblastí, které si škola vytkla jako rozvojové cíle. Škola může chtít například více zapojit badatelské učení a učení venku a zřizovatel může přispět na proškolení učitelů nebo nákup pomůcek.
Podrobnosti o možnostech kontroly způsobu vynakládání finančních prostředků ve škole popisuje kapitola 6.1 Kontrola hospodaření.
Obce získávají prostředky na provoz škol prostřednictvím rozpočtového určení daní (tzv. RUD). Výše finančních prostředků je stanovena na základě počtu dětí a žáků navštěvujících mateřské a základní školy zřizované obcí.
Využití těchto prostředků je plně v autonomii obce, což opravňuje rozhodnout o způsobu jejich rozdělení podle vlastního uvážení. Vždy by však měly být využity ve prospěch školy, a využijete-li je jinak, měli byste toto rozhodnutí být schopni politicky obhájit před voliči. Příkladem může být předfinancování větší investiční akce, jako je přístavba školy apod.
Příspěvek zřizovatele se řídí školským zákonem a jeho prováděcími předpisy a zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V případě škol zřizovaných obcí hraje při financování škol roli také zákon o obcích.
RUD je každým rokem valorizován. Pro srovnání, jak se navyšovala výše příspěvku za posledních 10 let, uvádíme následující tabulku:
RUD/rok v tis. na dítě/žáka MŠ a ZŠ
Zdroj: MF ČR
Zřizovatel se mimo to podílí také na stravování žáků věcnou režií (vybavení kuchyně, energie) a osobní režií (platy kuchařek). Může dofinancovat státní rozpočet a účelové akce formou provozního příspěvku (např. kulturní, vzdělávací). Může se též rozhodnout povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a tím také na sebe vzít finanční úhradu rozdílu výdajů za vzdělávací činnost a ostatní neinvestiční náklady.
O výjimkách z povolených počtů dětí/žáků se dočtete v kapitole 1 Povinnosti zřizovatele a školská rada.
Doporučujeme, aby zřizovatel společně s ředitelem školy dlouhodobě finančně plánoval a domlouval se na tom, jaké zvláštní potřeby školy bude potřeba financovat a z jakých se tak stane zdrojů.
Odpovědnost za hospodaření s nemovitým majetkem
Odpovědnost za hospodaření s nemovitým majetkem (tj. budova školy, tělocvičny atd.) je nejčastěji vymezena zřizovací listinou školy. Existují dva legitimní způsoby vymezení odpovědnosti za nemovitý majetek. Ten je škole svěřen:
Jednoduše by se dalo říci, že zřizovatel platí „provoz budovy”, tzn. energie, služby, vybavení nábytkem nebo opravy, a podle toho, jestli je budova ve výpůjčce, nebo ve správě, i další příspěvky s tím spojené.
U malých, neúplných nebo malotřídních škol zvažte, jak co nejvíce podpořit ředitele školy v tom, aby se mohl soustředit na pedagogické vedení školy a nevěnoval většinu svého času provozním záležitostem. Způsob odpovědnosti za hospodaření s nemovitým majetkem je jednou z cest, jak ředitele „odbřemenit“ a dát mu prostor více se věnovat vzdělávání.
Tip:
5.3.1 Příjem z úplaty
Škola má další příjem z předškolního vzdělávání, školní družiny, školního klubu a školního závodního stravování.
Úplatu za vzdělávání a školské služby upravuje školský zákon (§ 123). Podmínky úplaty za předškolní vzdělávání se řídí vyhláškou o předškolním vzdělávání (§ 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání). Pokyny pro výpočet úplaty za školní stravování uvádí vyhláška o školním stravování (§ 5 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování). Výši úplaty za předškolní vzdělávání stanovuje ředitel mateřské školy (od 1. 1. 2024 zřizovatel). Od úplaty je osvobozen zákonný zástupce dítěte, rodič nebo fyzická osoba uvedená ve vyhlášce o předškolním vzdělávání (§ 6 odst. 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání). Úplata se tudíž nevztahuje na děti, které dosáhly pátého roku a nastupují povinné předškolní vzdělávání. To platí i v případě, kdy má dítě odklad.
Uplatnit slevu za umístění dítěte ve školce, tzn. odečíst si z vypočtené daně náklady za „školkovné“, umožňuje zákon o daních z příjmů (§ 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Chystaná změna daňových úlev již tuto možnost neobsahuje.
5.3.2 Vícezdrojové financování
Jedná se o takové situace, které vyžadují procentuální finanční podíl školy nebo zřizovatele. Patří mezi ně nejrůznější dotace, granty (prostředky ESIF, státního rozpočtu), nadační příspěvky, dotace z krajů nebo výzvy samospráv (tedy dotační podpora zřizovatelů – měst a obcí).
5.3.3 Dary
Škola podepisuje darovací smlouvu svým jménem, ale majetek získává pro svého zřizovatele (§ 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 477/2008 Sb.). Škola tento majetek spravuje na základě práv uvedených ve zřizovací listině.
Zřizovatel může podmínky přijetí darů upravit ve zřizovací listině. Může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Jinými slovy, jestliže zřizovatel nestanoví jinak, škola může nabývat formou daru jakýkoliv majetek, pokud je pro výkon její činností potřebný.
Tip: Vždy zvažujte, zda dar je opravdu darem. Aby například s darováním starého zařízení nevznikly další problémy a starosti, jako je špatná konektivita či nutnost revizí.
5.3.4 Doplňková činnost
Doplňková činnost musí být schválena ve zřizovací listině, může se na ni vztahovat živnostenské oprávnění a nesmí narušovat hlavní činnost školy. Zisk musí využívat pro hlavní činnost a nesmí být ztrátová.
Příklad financování povinného kurzu plavání na 1. stupni
Plavání je z hlediska financování takovým malým dobrodružstvím, protože pravidla pro něj se v poslední době často měnila.
Pro žáky 1. stupně je plavání povinné nejméně v rozsahu 40 hodin. Ze státního rozpočtu je placen pedagog žáků, který je doprovází. Z ONIV lektor plavání, pomůcky na plavání a doprava. Pronájem bazénu jde z prostředků zřizovatele. Škola nesmí od rodičů žádat žádnou platbu.
Tip pro zřizovatele malých škol: obvykle se výuka zařazuje po 20 hodinách ve dvou ročnících po sobě. Tím se ale na malotřídní škole komplikuje suplování výuky v pátém ročníku. Projevte se jako vstřícný zřizovatel a doplaťte plavání i pátému ročníku. Plavání se pak dá rozložit dobře po 10 hodinách v celkové výši 50 hodin. Využije se objednaný autobus, usnadníte řediteli školy suplování v pátém ročníku a ještě se posílí vztahy, když jede vždy celá škola společně.
Více informací najdete v Metodickém doporučení MŠMT k zajištění výuky plavání.
Co všechno se ve škole financuje a odkud, ukazuje schematicky tato myšlenková mapa:
Zdroj: Ivana Liedermanová, vedoucí odboru školství, kultury a sportu Magistrátu města Pardubice; MŠMT – Setkání se středním článkem, prezentace Financování škol, 22. 11. 2022
Odbornou a rychlou konzultaci zdarma vám v případě potřeby poskytne také Střední článek podpory MŠMT:
prostřednictvím e-mailu: stredniclanek@msmt.cz
nebo ve facebookové skupině www.facebook.com/stredniclanek/
