Obce jsou hlavními zřizovateli mateřských a základních škol (pro zjednodušení textu jsou zřizovatelé nazývání obcí bez ohledu na svoji velikost a statut). V roce 2020/2021 bylo z celkového počtu 4 214 základních škol 3 622 zřizováno obcí. Mateřských škol zřizovaných obcemi bylo ještě více, necelých pět tisíc. Tato koncentrace zřizovatelských oprávnění v rukou obcí je způsobená především vysokou mírou decentralizace českého vzdělávacího systému a právním nastavením zajišťování mateřského a základního vzdělání.
Každé dítě musí plnit povinnou (před)školní docházku, a to zpravidla v mateřské nebo základní škole.
Jak se to týká obce?
Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní a předškolní docházky dětí s místem trvalého pobytu na svém území.1 To může zajistit dvěma způsoby:
Proto by malé obce, které nezřizují vlastní školy nebo jejich školy nemají dostatečnou kapacitu, měly uvažovat o zasmluvnění kapacity v jiné škole, resp. o vytvoření společného školského obvodu s jinou obcí, nebo uvažovat o rozšíření stávajících kapacit či vytvoření nové vlastní, nebo společné svazkové školy. Smlouva o školském obvodu by měla obsahovat i ustanovení skutečně zajištující místa ve školce/škole, případně výpovědní dobu a dohodu o formě úhrady.
1 Podrobněji ust. § 178 odst. 1 a § 179 odst. 2 školského zákona.
2 Podrobněji ust. § 178 odst. 1 a § 179 odst. 1 písm. a) školského zákona.
Podrobnější informace najdete dále v části Provoz školy z hlediska vzdělávání – kompetence zřizovatele.
Proč má mít obec pro takové případy připravený záložní plán, vysvětlujeme v kapitole 3. Kapacity škol a plánování.
Svazkovou školou se obvykle rozumí škola, která je zřízena tzv. dobrovolným svazkem. Členy dobrovolného svazku obcí je zpravidla více obcí a svazková škola je určena pro děti ze všech těchto obcí. Obce se pak podílejí společně na správě dobrovolného svazku obcí, a tedy i svazkové školy. Výhodou takové školy je společná správa jedné školy a to, že jednotlivé obce nemusí provozovat samostatně mnohdy poloprázdné školní budovy, protože samy nemají dostatek dětí. Nevýhodou tohoto uspořádání je určitá křehkost tohoto nastavení, neboť nezřídka dochází k rozpadu smluvních závazků.
Zkušenosti ze svazkové školy popisuje článek Lucie Kocurové Jak mít školu, když chybí budova nebo děti? Obce to zvládnou, když se spojí (Eduzín, 31. 10. 2022).
Při rozhodování, jakým způsobem bude obec zajišťovat předškolní a základní vzdělání, tzn. zda prostřednictvím „vlastní“, nebo „cizí“ školy, by měla dbát o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem, rozvojem svého území a s dostupností vzdělávání podle místních podmínek. 3 Některé obce mají navíc při zajišťování vzdělání specifické povinnosti ve vztahu ke vzdělávání v jazyce národnostních menšin. 4
3 Ust. § 177 odst. 2 školského zákona.
4 Podrobněji ust. § 14 školského zákona.
Obec zřizuje školu buď jako příspěvkovou organizaci, nebo jako školskou právnickou osobu.5
Založení školy jako příspěvkové organizace se řídí malými rozpočtovými pravidly.6
Založení školy jako školské právnické osoby se řídí školským zákonem, občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.
Hlavní rozdíly mezi příspěvkovou organizací a školskou právnickou osobou uvádí metodický návod MŠMT Školy a školská zařízení zřizované obcí a krajem (2021, str. 21).
Vztah školy ke zřizovateli upravuje zřizovací listina7 (v případě školské právnické osoby zakladatelská listina). Nastavuje veškerá pravidla nad rámec zákona a je na místě dbát na její znalost, případně aktualizaci dle vývoje situace. Podle toho, jak některé záležitosti zřizovatel ve zřizovací listině upraví, bude mít ředitel více, či méně práce.
1 Vzor zřizovací listiny nabízí web MŠMT. Další informace lze nalézt také v metodickém návodu MŠMT Školy a školská zařízení zřizované obcí a krajem (2021, str. 42).
5 Ust. § 8 odst. 1 školského zákona.
6 Ust. § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
7 Ust. § 27 odst. 2 malých rozpočtových pravidel.
Většina věcí, které se týkají vzdělávání v mateřských a základních školách, je v rukou ředitele školy, a ten se řídí pravidly, jež určuje ministerstvo školství. Obec jako zřizovatel má pouze vyjmenovaná zákonem stanovená oprávnění, jak do vzdělávacího procesu může zasahovat.
1. Určení školského spádového obvodu
Školský obvod představuje území, které patří ke konkrétní základní nebo mateřské škole. Dětem, které ve školském obvodu mají trvalé bydliště, je určena primárně právě škola s tímto školským obvodem. Tyto děti zde mají přednostní nárok na přijetí ke vzdělávání. Rodiče mohou své dítě přihlásit i na jinou než spádovou školu, ovšem bez nároku na jeho přijetí.
Školský zákon stanoví pravidla, jak se školský obvod určuje.8 Pokud je v obci pouze jedna základní nebo mateřská škola, pak je školským obvodem automaticky celé území obce. Pokud je v obci více základních nebo mateřských škol, pak je obec povinna vymezit školské obvody pro jednotlivé školy pomocí obecně závazné vyhlášky.
Zvláštní pravidla platí pro tzv. svazkové školy a pro situace, kdy se více obcí dohodne na vytvoření společného školského obvodu, což je typické ve chvíli, kdy pouze jedna z několika obcí má vlastní mateřskou nebo základní školu. V těchto případech stanoví každá z obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
Méně známou skutečností je také to, že kraj je povinen podle zákona v rámci dopravní obslužnosti území kraje zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy tehdy, jestliže vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.9
8 Ust. § 178 odst. 2 školského zákona.
9 Ust. § 178 odst. 5 školského zákona.
2. Zápisy a počty dětí v ZŠ a MŠ
Každoročně se konají zápisy do mateřských škol a prvních tříd ZŠ. Termíny a místo zápisu do mateřských a základních škol sice stanovuje ředitel školy, nicméně v dohodě se zřizovatelem.
Jelikož je docházka do posledního ročníku mateřské školy a do základní školy povinná (tzv. povinná školní docházka), musí ředitel MŠ i ZŠ vědět, které děti pravděpodobně v daný rok nastoupí. Údaje o počtu dětí by měl zřizovatel v každém případě sledovat i pro kvalitní plánování kapacit školy do budoucna.
Jak plánovat kapacity škol s ohledem na demografii popisujeme v kapitole 3 Kapacity škol a plánování.
Údaje o počtu dětí, které nastoupí do povinného předškolního a základního vzdělávání, by měly znát i obecní úřady ORP. Ty totiž zpravidla řeší přestupky rodičů, kteří nepřihlásí dítě k zápisu nebo zanedbávají péči o povinnou (před)školní docházku.
Obecní úřad, na jehož území je školský obvod mateřské nebo základní školy, poskytuje školám seznam spádových dětí. Jedná se o povinnost v rámci přenesené působnosti obce.
Mateřská i základní škola se člení na třídy. Kolik může být v jedné třídě dětí/žáků, je stanoveno v různých vyhláškách ministerstva školství, přičemž v klasické třídě mateřské školy má být minimálně 12 dětí a maximálně 24 dětí.10 V klasické třídě základní školy má být minimálně 17 žáků a maximálně 30 žáků.11 Jiné počty dětí platí pro třídy, kde se vzdělávají žáci se zdravotním postižením, nebo pro malotřídní školy. S tím, jak se mění demografická křivka, je však třeba flexibilně zajistit fungování školy při více i méně žácích. Zřizovatel proto může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí/ žáků ve třídě. V případě snížení počtu žáků se však zavazuje uhradit zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy. V případě zvýšení může povolit výjimku maximálně do počtu 4 dětí ve třídě (tedy v současné době na max. 34 žáků), pokud toto zvýšení nebude na úkor kvality vzdělávací činnosti a pokud jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Obdobná pravidla platí pro školní družinu.
10 Ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb.
11 Ust. § 4 odst. 7 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
3. Dohody o partnerství
Školy často čerpají finanční prostředky z evropských dotačních programů. V některých těchto programech uzavírají s jinými školami (z ČR i ze zahraničí) smlouvy o partnerství. Pro platnost takové smlouvy o partnerství mezi školami je třeba souhlas obce jakožto zřizovatele.12 Obdobné projekty financované z evropských prostředků, které se týkají zlepšení vzdělávání, může realizovat i sama obec. Proto může také obec uzavírat smlouvy o partnerství buď s „vlastními“ školami, nebo školami zřizovanými jiným zřizovatelem.13
4. Firemní mateřská škola
Obce mohou využít svého oprávnění, které se týká tzv. firemní mateřské školky. Mohou určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště, aby do ní docházely děti jejích zaměstnanců nebo i zaměstnanců jiného zaměstnavatele. Například pokud je v obci podnikatel, který je pro obec strategický (zaměstnává hodně místních občanů, významně přispívá do rozpočtu obce apod.), může obec určit, že do konkrétní mateřské školy budou chodit právě děti těchto zaměstnanců.14 Tento krok obci umožní nastavit si v případě firemní mateřské školky vlastní kritéria pro přijímání dětí a obec není například povinna v případě převisu zájemců zohledňovat trvalé bydliště dítěte nebo věkový automat.
12 Ust. § 32 odst. 5 školského zákona.
13 Ust. § 180a odst. 1 a 2 školského zákona.
14 Ust. § 34 odst. 8 školského zákona.
1.3.1 Hospodaření
Jelikož zřizovatel v důsledku odpovídá za ztráty a také kryje ztráty „své“ školy, jeho podstatná oprávnění jsou právě v oblasti finanční. Tato oprávnění nevyplývají ze školského zákona, ale z malých rozpočtových pravidel a vztahují se na příspěvkové organizace, ne nutně na školské právnické osoby.
Finance, se kterými škola hospodaří, se dají zjednodušeně rozdělit na dva balíky:
Financování školy popisujeme detailně v kapitole 5. Způsob financování škol.
Další povinnosti a oprávnění zřizovatele v oblasti hospodaření:
15 Ust. § 180 odst. 3 školského zákona.
16 Ust. § 28 odst. 1) a 4) zák. č. 250/2000 Sb.
17 Ust. § 28a zákona č. 250/2000 Sb.
18 Ust. § 30 zák. č. 250/2000 Sb., ust. § 16 a násl. vyhlášky č. 220/2013 Sb., ust. § 102 odst. 2 písm. o) zákona o obcích.
19 Ust. § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.
20 Ust. § 31 odst. 1 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb.
21 Ust. § 28 odst. 8 zák. č. 250/2000 Sb.: zisk z doplňkové činnosti PO lze použít jen ve prospěch činnosti hlavní, nestanoví-li zřizovatel jinak
22 Ust. § 31 odst. 2 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb.
23 Ust. § 31 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.
1.3.2 Administrativně-evidenční činnosti
Mnoho administrativně-evidenčních povinností ve vztahu ke škole jako příspěvkové organizaci se váže k jejímu založení a vzniku.
Zřizovatel je primárně povinen vést o všech jím zřízených příspěvkových organizacích, tedy i školách a školských zařízeních evidenci, a to v minimálně rozsahu: název, IČ, vznik, zánik, statutární orgán a adresa příspěvkové organizace.24 Tuto evidenci může vést v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.25
Dalšími hlavními evidenčními systémy jsou školský rejstřík a obchodní rejstřík. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede v rejstříku škol a školských zařízení v případě, že je zřizovatel obec, údaje o základních školách a základních uměleckých školách. Krajský úřad vede v rejstříku škol a školských zařízení v případě, že je zřizovatel obec, údaje o mateřských školách a školských zařízeních (školní jídelna, školní jídelna – výdejna, školní družina, školní klub, dům dětí a mládeže, středisko volného času, škola v přírodě, plavecká škola).
Ve vztahu k obchodnímu rejstříku je zřizovatel povinen podávat návrhy na zápis příspěvkových organizací a jejích změn do obchodního rejstříku, například i změny ředitele školy.26 Do obchodního rejstříku je nutné pro zápis změny využít inteligentní formulář dostupný na justice.cz.
Některé podstatné změny, jako je například sloučení škol, je navíc zřizovatel povinen oznámit Ústřednímu věstníku ČR. 27 U zápisů do školského rejstříku může návrh změn (typicky evidence nového ředitele školy) podat i sám ředitel školy, ale potřebuje vždy souhlas zřizovatele.28 Formuláře pro zápis změn do školského rejstříku jsou dostupné zde na stránkách MŠMT.
24 Ust. § 27 odst. 3 zák. č. 250/2000 Sb.
25 Ust. § 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.
26 Ust. § 27 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb.
27 Ust. § 27 odst. 10 zák. č. 250/2000 Sb.
28 Ust. § 145 odst. 1 školského zákona
V první řadě je nutné si ujasnit, čím se vzájemný vztah ředitele a zřizovatele řídí.
Zřizovatel není zaměstnavatelem ředitele. Zaměstnavatelem ředitele je právnická osoba vykonávající činnost školy. Ačkoliv zřizovatel ředitele školy jmenuje do funkce, nemá vůči němu postavení zaměstnavatele. Ředitel je statutárním zástupcem školy. Zřizovatel tak nemůže například rozhodovat o tom, s jakými zaměstnanci ředitel školy uzavře pracovní poměr, jak bude vypadat školní vzdělávací program, jaké školní akce bude škola realizovat nebo na co použije přidělené finance.
Více o specifických kompetencích zřizovatele vůči řediteli školy najdete v kapitole 7. Hodnocení školy, hodnocení a odměňování ředitele. Dále také v kapitole 9. Komunikace mezi zřizovatelem a ředitelem.
Nicméně zřizovatel má ve vztahu k řediteli školy řadu podstatných pravomocí, které jsou stanoveny převážně ve školském zákoně.
1.4.1 Povinnosti zřizovatele ve vztahu k řediteli školy
Odvolání/jmenování ředitele školy a konkurz
Jedním z nejvýznamnějších oprávnění zřizovatele je na základě konkurzu jmenovat a odvolávat ředitele školy. Odvolání ředitele představuje výjimečnou situaci a zřizovatel při tom musí důkladně zvážit jeho důvody. Neplatné odvolání má totiž za následek povinnost zřizovatele doplatit nezákonně odvolanému řediteli ušlý plat, což v případě dlouhých soudních řízení není právě malá částka. Nehledě také na destabilizaci situace ve škole, kterou odvolání ředitele vždy do určité míry způsobí.
Ve vztahu k odvolání, které konkurzu typicky předchází, rozlišuje školský zákon dvě situace. Za prvé, kdy zřizovatel ředitele odvolat musí, a za druhé, kdy ho sice odvolat může, ale nemusí.29
Situace, kdy zřizovatel musí ředitele odvolat, jsou uvedeny v § 166 odst. 4 školského zákona. Jedná se o tyto situace:
Situace, kdy zřizovatel může, ale nemusí ředitele odvolat, jsou uvedeny v § 166 odst. 5 školského zákona. Jedná se o tyto situace:
Zřizovatele má také oprávnění odvolat ředitele školy po uplynutí funkčního období (tzn. 6 let) a vypsat na toto místo konkurz. Jedná se o možnost, nikoliv povinnost.
Nového ředitele školy jmenuje zřizovatel na dobu neurčitou na základě konkurzu, který organizuje.30 Jinak řečeno, každé funkční období ředitele je šestileté, před jeho uplynutím zřizovatel může, ale nemusí vyhlásit konkurz. Pokud konkurz nevyhlásí, pokračuje ředitel v dalším funkčním období.
Výsledek případného konkurzního řízení obdrží rada obce, resp. starosta (v obcích, kde se rada nezřizuje) a vybere jednoho z vhodných kandidátů. Nemusí se při tom řídit doporučením konkurzní komise, nicméně pro odchýlení se od jejich doporučení by měla mít rada, případně starosta odůvodnění.
Konkurzům je věnována samostatná kapitola 8 tohoto manuálu.
Školský zákon upravuje i situaci, kdy je ředitel školy dlouhodobě ve škole nepřítomen, například z důvodu výkonu veřejné funkce nebo rodičovské dovolené. V tom případě má zřizovatel možnost vypsat konkurz a jmenovat ředitele na dobu určitou po dobu překážky v práci ředitele, nejdéle na 6 let. Do doby jmenování ředitele může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkurzního řízení.31
Ukončení činnosti ředitele školy nemusí vždy vzejít jen od zřizovatele, ředitel školy se také svého ředitelského místa může vzdát. V tom případě (ale i v jiných situacích, kdy škola z objektivních důvodů nemá ředitele školy) má zřizovatel možnost jmenovat takzvaného dočasného ředitele do doby konání řádného konkurzu. Jmenuje ho tedy bez konkurzního řízení dle svého uvážení.
Ředitel, který byl odvolán nebo se svého místa vzdal, je povinen předat svoji agendu nově jmenovanému řediteli. To však někdy nebude možné, protože nový ředitel nebude v té době znám. Proto je ředitel povinen předat agendu svému zástupci nebo fyzické osobě určené zřizovatelem.32
Platový výměr, odměny
Zřizovatel není zaměstnavatelem ředitele školy. Neurčuje mu tak například dovolenou nebo pracovní dobu. Vedle jeho jmenování a odvolání však má jedno podstatné oprávnění, a to v oblasti odměňování ředitele školy.
Zřizovatel řediteli školy určuje plat33 a vydává mu platový výměr.34 Co se týče určení výše platu, musí se zřizovatel řídit Nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě35, nařízením vlády č. 222/2010 Sb., kterým se určuje katalog prací36 a zákoníkem práce upravujícím povinné a nepovinné příplatky.37
Stanovení platu a způsobu odměňování ředitele se prakticky věnuje jedna část kapitoly 7 nazvaná Hodnocení ředitele.
29 Více viz § 166 školského zákona.
30 Pravidla, jak konkurz probíhá, upravuje vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích.
31 Ust. § 166 odst. 11 školského zákona.
32 Ust. § 2 odst. 2 vyhlášky č. 263/2007 Sb., pracovní řád.
33 Ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.
34 Ust. § 136 odst. 3 zákoníku práce.
35 Relevantní je příloha č. 5 tohoto nařízení.
36 Relevantní je díl 2.16.
37 Jedná se typicky o příplatek za vedení podle § 124, osobní příplatek podle § 131 nebo specializační příplatek pedagogického pracovníka podle § 133 zákoníku práce
Školská rada je povinný orgán zřizovatele u základních škol, jehož účelem je umožnit různým aktérům podílet se na chodu a správě školy. Školská rada se nezřizuje u mateřských škol.
Školská rada je dozorčí orgán, neslouží ke správě příspěvkové organizace jako takové. Proto v příspěvkových organizacích, které vykonávají činnost základní i mateřské školy, je školská rada zřízena pouze pro činnost základní školy a nemá oprávnění (spolu) rozhodovat ve věcech mateřské školy. Stejně tak ale naopak například učitelé mateřské školy nemají oprávnění účastnit se voleb do školské rady (tzn. nesmí být členy školské rady zastupující část pedagogů MŠ).38
Zřizovatel nemá oprávnění určovat řediteli školy, jak má školu vést. Ale některá oprávnění má právě školská rada a zřizovatel, který stanovuje počet jejích členů a vydává její volební řád.39 Proto by měl zřizovatel svoje představy o chodu školy uplatňovat právě přes školskou radu.
Školská rada základní školy se skládá z jedné třetiny ze zástupců rodičů, z jedné třetiny ze zástupců pedagogických pracovníků a z jedné třetiny ze zástupců zřizovatele, přičemž členem nemůže být ředitel školy.40 Zřizovatel musí určit, koho nominuje do školské rady, zda například referenta v oblasti školství, radního, předsedu školské komise, nebo někoho jiného (tj. osobu, jejíž kvality a zkušenosti se školstvím zná a důvěřuje jí). Zvolení členů školské rady za strany učitelů a rodičů zajišťuje ředitel školy.41
1.5.1 Jak prakticky funguje školská rada a jaké má pravomoci?
Školská rada zasedá minimálně dvakrát ročně a má podstatná oprávnění ve vztahu k poskytování vzdělávání, například:
Aby školská rada mohla efektivně fungovat, musí jí ředitel umožnit přístup k informacím o škole, zejména k její dokumentaci. Ředitel však může poskytnutí některých informací odmítnout, pokud by tím porušil typicky práva žáků k ochraně jejich osobních údajů.45
Pokud v některých případech školská rada nerozhodne, je nečinná, nebo vnitřně rozhádaná, rozhoduje v konečném důsledku zřizovatel. Pokud školská rada neschválí do 1 měsíce výroční zprávu, školní řád nebo pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád, který je zpravidla součástí školního řádu), které jí předkládá ředitel, pak ředitel předloží dokument školské radě znovu k novému projednání. Tohoto opakovaného projednání se účastní i sám zřizovatel.46 Pokud ani poté není dokument schválen nebo se jednoduše školská rada nesejde, rozhoduje o dalším postupu zřizovatel. Zřizovatel tedy rozhoduje, zda nový školní či klasifikační řád nebo výroční zpráva budou schváleny, nebo například vráceny řediteli školy k přepracování.
38 Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem 2022/2023. In: VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem 2022/2023. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2022, s. 353- 354. ISBN 978- 80- 7554-370-7.
39 Ust. § 167 odst. 2 věta první školského zákona.
40 Ředitel může být členem školské rady, ale pouze ve školách, které nejsou zřízeny veřejným zřizovatelem, například obcí či krajem, a zároveň nejsou zřízeny ve formě školské právnické osoby (ust. § 167 odst. 2 věta čtvrtá).
41 Více viz ust. § 167 školského zákona.
42 Ust. § 168 odst. 1 písm. c) školského zákona.
43 Ust. § 168 odst. 1 písm. d) školského zákona.
44 Tyto pravomoci školské rady jsou definovány v ust. § 168 odst. 1 školského zákona.
45 Ust. 168 odst. 2 školského zákona.
46 Ust. § 168 odst. 3 školského zákona.
Odbornou a rychlou konzultaci zdarma vám v případě potřeby poskytne také Střední článek podpory MŠMT:
prostřednictvím e-mailu: stredniclanek@msmt.cz
nebo ve facebookové skupině www.facebook.com/stredniclanek/
