Právo na vzdělání je jedním z nejzákladnějších lidských práv. V našem státě byla povinnost zajistit vzdělání po dobu povinné školní docházky (včetně předškolního vzdělání) přiřčena obcím. Zajistit podmínky pro vzdělání musí úplně každá obec, ať má, nebo nemá své školy. Poslední dobou se systém dostal do krize, kdy na mnoha místech chybí dlouhodobě dostatečné kapacity mateřských i základních škol. V mnoha regionech přestala fungovat zvyková pravidla, kdy děti z vesnic chodily do školy v nedalekém městečku, protože nyní se tam zkrátka nevejdou. Školství jako veřejnou službu berou občané velmi citlivě a v případě nefunkčnosti systému a nedostatečných kapacit se velmi rychle tento problém promění v politikum.
Zřizování škol nebo zajištění plnění docházky v jiné škole je součástí samostatné působnosti obce.
Pokud není zajištěna dostupnost předškolního nebo základního vzdělávání, dopouští se tím porušení zákona právě obec, nikoliv škola.
Každá obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky (dále jen PŠD):
Uloženou povinnost je možné splnit těmito formami:
Jestliže se obec rozhoduje, jak zajistí předškolní a základní vzdělávání, měla by dbát o soulad rozvoje školských služeb se zájmy občanů, vědět o potřebách trhu práce, znát demografický vývoj populace v obci a okolí (kolik dětí se rodí, kolik jich pravděpodobně nastoupí do školek a škol, jaká je migrace v regionu atd.) a mít přehled o tom, jaký je celkový rozvoj území a dostupnost vzdělávání v regionu.
Jak získat demografická data, se dozvíte dále v části Predikce demografického vývoje obyvatelstva.
Pokud obec nemá vlastní školu, je vhodné zasmluvnit si kapacitu jinde (okolní obce). I v tom případě je ale strategické mít ještě záložní plán, protože tyto smlouvy mohou být druhou obcí, která školu má, vypovězeny, což se dnes kvůli nedostatku kapacit na řadě míst běžně děje.
3.2.1 Kolik se do školy vejde dětí?
Samotný pojem „kapacita“ školský zákon nezná, používá termín „nejvyšší povolený počet” – ve škole/školském zařízení (školní družina, školní klub, školní jídelna…) a zvlášť v každém oboru vzdělání. Nejvyšší povolený počet se zapisuje do rejstříku škol a školských zařízení, který vede MŠMT.
Neoficiálně se používá označení rejstříková nebo cílová kapacita a tato hodnota má často velmi omezenou vypovídací schopnost.
Hodnoty nejvyššího povoleného počtu žáků v rejstříku bývají zkreslující. Často jde o to, že docházelo ke změnám vnitřního uspořádání budovy školy apod. Změna v rejstříku vyžaduje absolvovat „úřední kolečko”, do něhož se většině zřizovatelů a škol nechce, a proto se hodnota nejvyššího povoleného počtu žáků jen málokdy mění.
Zřizovatel se tak lehce může dostat do stavu, kdy při plánování kapacit operuje rejstříkovou hodnotou, ovšem ta reálná je ve skutečnosti nižší a plánovaný počet žáků se mu pak do dané školy prostě nevejde. Snaha navyšovat kapacitu školy vede pak na mnoha místech ke snížení komfortu dětí i učitelů, zmenšování zázemí pro zaměstnance nebo k nedostatku skladovacích prostor. Pokud se kapacita školy blíží svému maximu, působí to provozní problémy. Ředitel školy je však povinen přijímat spádové děti až do výše nejvyššího povoleného počtu daného rejstříkem.
Při plánování kapacit proto zřizovatelům doporučujeme, aby:
3.2.2 Predikce demografického vývoje obyvatelstva
Elementárním postupem při plánování kapacit je práce s demografickým vývojem obyvatelstva v místě, a to dostatečně včas, tzn. s ohledem na alokaci zdrojů a délku stavebního řízení ideálně nejméně s desetiletým předstihem.
Velké obce a rozvojové lokality by si měly zadat pořízení demografické studie či její pravidelnou aktualizaci od profesionálů. Menší obce a oblasti s tradičním osídlením bez výraznější migrace by si mohly vystačit s využitím jednodušších nástrojů, jako je například Demografický portál.
V praxi působí zejména dva velké, vzájemně protichůdné trendy. Na jedné straně je to vnitřní migrace do velkých měst a suburbánních prstenců kolem nich. Tam počet obyvatel soustavně dynamicky roste a kapacity škol zoufale nepostačují.
Detailně situaci v kapacitách škol popisuje Audit vzdělávacího systému za rok 2022.
Opakem jsou periferní oblasti včetně tzv. vnitřní periferie, kde dochází k setrvalému vylidňování, stárnutí obyvatelstva a postupnému zániku infrastruktury. Zde je udržení školy stále obtížnější, často se musí přejít do režimu tzv. výjimky, kdy se zřizovatel zavazuje dotovat podměrečné počty žáků ze svého rozpočtu. Přesto si představitelé samospráv v těchto místech jasně uvědomují, že uzavření školy by bylo tím nejsilnějším a mnohdy finálním impulsem k definitivní stagnaci daného sídla.
Také menší obce musí brát v úvahu, jak nová bytová výstavba ovlivní obecní infrastrukturu. I pouhých 10 nových bytů může s hraniční kapacitou školy a školky notně zahýbat.
Povolené počty dětí a žáků ve třídách a výjimky popisuje část Zápisy a počty dětí v ZŠ a MŠ v 1. kapitole.
Správné predikci vývoje počtu dětí brání více zkreslujících faktorů. Mezi ty hlavní patří především:
Obce, které nemají vlastní školu a spoléhají na společný spádový obvod s jinou obcí, by měly mít závazek tyto žáky přijímat rozhodně zasmluvněný. Ani to ale nemusí stačit, jak již uvádíme v textu výše. Proto je nutné, aby měla obec v záloze náhradní variantu, nebo ještě lépe raději plánovala v dostatečném předstihu vlastní školní zařízení, když se vývoj populace k této potřebě začíná přibližovat. Mnohé obce, které problém dlouhodobě podceňovaly, jsou dnes v situaci, že všechny školy v okolí jsou plné a další žáky nepřijímají. Vlastní kapacity nemají a musí velmi složitě a draze organizovat dopravu do volných škol i mnoho desítek kilometrů.
Pokud již padne rozhodnutí stavět novou školu či rozšiřovat stávající kapacity, klíčová je otázka financování. Stavební náklady neustále rostou a v ČR zatím bohužel neexistuje systémový nástroj investiční podpory. Zřizovatelům lze proto doporučit, aby si spořili finanční prostředky dopředu a připravili se na to, že se budou muset na stavbě školy finančně podílet. Dotační tituly použitelné k financování či kofinancování stavby škol neuvádíme, protože se situace v této oblasti velmi mění a zřizovatelé o ní mívají dobrý přehled.
Další informace poskytne také manuál pro založení školy, který vydalo MŠMT.
Při plánování kapacit nezapomeňte na tři hlavní věci:
Tento druh vzdělávání zůstává stále podceňován. Přitom o jeho zcela zásadní roli experti už dávno nepochybují. Právě na něj by měl být kladen při plánování kapacit největší důraz. Sehrává klíčovou roli v socializaci jedince, pomáhá vyrovnávat handicap dětem z méně podnětných rodin. Hraje i roli ekonomickou, když umožňuje rodičům dříve nastoupit do zaměstnání a stabilizovat tak rodinný rozpočet. Má dokonce i takové synergické benefity, jako je posílení imunity dětí, když si většinu dětských chorob odbydou právě v předškolním věku a do školy již nastupují s dostatečnou odolností organismu vůči hromadně přenášeným infekcím a dalším nemocem.
Malé děti nezvládají nikam samostatně docházet či dojíždět, rodiče proto obzvlášť vítají dostupnost těchto zařízení přímo v místě bydliště. Pokud obec nedisponuje mateřskou školou, velmi ztrácí na atraktivitě pro mladé rodiny, navíc hrozí, že již usedlí občané si zvyknou vozit děti při nedostatku kapacit do jiného sídla a ve zvyklosti pokračují i při docházce dětí na ZŠ.
O významu docházky do mateřské školy se dočtete také v kapitole 10 Odpovědnost za území a odbourávání nerovností.
Navyšování kapacit MŠ se vyplatí i veřejným rozpočtům, ověřila to například v roce 2016 studie think tanku IDEA.
Je zákonnou povinností obce budovat takové kapacity MŠ, aby pokryly nejen potřebu zajištění povinného předškolního ročníku, ale i kapacity pro umístění všech dětí starších tří let. A je vhodné uvažovat i o možnostech, jak do mateřských škol v případě zájmu rodičů umístit co nejvíce dětí dvouletých. Zřizovatel by měl aktivně nabádat k tomu, aby se v zájmu celé společnosti i budoucnosti každého dítěte účastnilo předškolního vzdělávání co nejvíce dětí ideálně po dobu nejméně tří let.
Pokud se vaše obec potýká s nedostatkem kapacit v mateřských školách, máte možnost akutní nedostatek míst vyřešit také zřízením dětské skupiny. Vztahují se na ně mírnější požadavky než na vybudování nových míst v MŠ, proto to může být rychlejší a schůdnější řešení. Je ale třeba upozornit na to, že se nejedná o institucionalizovanou formu vzdělávání, dětské skupiny se neřídí vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, neprobíhá zde profesionální předškolní diagnostika a pracovníci nemusí být vysokoškolsky vzdělaní předškolní pedagogové (alespoň 1 pečující osoba musí mít odbornou způsobilost ve zdravotnické oblasti nebo profesní kvalifikací Chůva pro děti v dětské skupině, a je-li péče poskytována také dětem starším 3 let, výchovnou péči vykonává také pečující osoba s kvalifikací v oblasti pedagogické, a to v minimálním rozsahu 20 hod. týdně). Více informací k legislativě zde na webu MPSV.
Podrobnější informace k dětským skupinám (DS) nabízí web www.dsmpsv.cz/cs/:
→ informace pro poskytovatele péče (jak DS zřídit, legislativa aj.),
→ balíček pro municipality ke zřízení dětské skupiny.
Konference Klubu zřizovatelů Lepší škola jaro 2023 na téma kapacit škol:
Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání / Tomáš Zatloukal, ČŠI
Plánování kapacit a zkreslující faktory / Miroslav Hřebecký, EDUin
Investice do regionálního školství z IROP / Ondřej Pešek, MMR
Pohled menších zřizovatelů na problematiku kapacit škol / Oldřich Vávra, SMS ČR
Vývoj populace a možnosti využití Demografického portálu / Jana Hamanová, SCaC
Pohled starosty v satelitním prstenci Prahy / Milan Vácha, obec Psáry
Odbornou a rychlou konzultaci zdarma vám v případě potřeby poskytne také Střední článek podpory MŠMT:
prostřednictvím e-mailu: stredniclanek@msmt.cz
nebo ve facebookové skupině www.facebook.com/stredniclanek/
